Bücher aus und über Čojčland

Zehn bekannte Tschechen schreiben aus ihrer ganz persönlichen Sicht über ihre Beziehungen zu den Deutschen. Wie blicken tschechische Schriftsteller, Künstler und Intellektuelle auf ihre einstigen Landsleute? Welche persönlichen Erfahrungen verbinden sie mit ihnen, aber auch mit den Deutschen generell? Zehn bekannte Autorinnen und Autoren erzählen von ihren Erlebnissen und Wahrnehmungen. Dieses Buch ist gerade in Krisenzeiten der europäischen Einigung ein Bekenntnis zu einer vorurteilsfreien Verständigung von Deutschen und Tschechen. Quelle: https://www.lesejury.de/autor/buecher/mein-weg-zu-unseren-deutschen/9783941306844

​

Vydejte se na cestu Tachovskem – svéráznou krajinou západních Čech na hranici s Bavorskem. Poznejte tachovský region prostřednictvím chutí, vůní a vzpomínek jeho současných i minulých obyvatel. Tato kniha pojednává nejen o jídle, ale i o lidech, jejich životě a příbězích spojených s místními událostmi i velkými dějinami; je koláží vytvořenou z receptů, výpovědí pamětníků a střípků z historie, která poskytuje jedinečný pohled na každodennost zasazenou do kontextu klíčových momentů 20 století.

“První román šumavské trilogie Ze světa lesních samot (1894) se odehrává v Pürstlinku (Březníku) v 60. letech 19. století. Přes pralesy a močály tehdy nevedly žádné silnice a revírníci, hajní i dřevaři zde žili se svými rodinami v odloučenosti a samotě.” Zdroj: https://www.kosmas.cz/knihy/234396/ze-sveta-lesnich-samot/ Kniha je dostupná ve formátu PDF zdarma Městskou knihovnou v Praze: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/32/39/62/ze_sveta_lesnich_samot.pdf. Das Buch kommt aus dem Jahr 1894, aber auf deutsch erschien sie erst im Jahr 1993. Klassiker der Böhmerwaldliteratur, dennoch gut lesbar. Spielt in einem Dorf am Rücken des Lusen, auf 1175 m!

Die Welt der Märchen und Sagen ist wesentlich vielfältiger als man annimmt. Die schönen Märchen aus dem Böhmerwald sind illustriert von Susanne Zuda. Aus den Sammlungen Dr. Gustav Jungbauer, Oberplan, 1923, sowie Theodor Vernaleken, 1858, gesammelt, nachgeschrieben und ergänzt von Inge Schweigl, Heidelberg und Hans Schopf, Riedlhütte.

Erhalten gebliebene Briefe sind der Ausgangspunkt der Recherchen von Regina Gottschalk, anhand derer sie das Schicksal einer jüdischen Familie aus dem Böhmerwald in den Jahren der nationalsozialistischen Verfolgung nachzeichnet.

Unikátní "srovnávací" kniha přináší vedle sebe na jedné dvoustraně vždy zhruba sto let starou fotografii a současný snímek ze stejného místa a stejného úhlu pohledu. Publikace vychází v době 25. výročí pádu železné opony a symbolicky mapuje místa na české i německé straně Šumavy a přináší české i německé texty. Oba autoři nachodili v terénu desítky kilometrů a strávili mnoho hodin hledáním toho správného místa, ale výsledek je jedinečný! Porovnejte, jak se Šumava změnila u nás a jak v Bavorsku! (http://www.starymost.cz/dilo.html) Die Texte des Bildbandes mit Fotos von einst und jetzt sind zweisprachig – in Tschechisch und Deutsch.Marita Haller schreibt im Vorwort: „Das Buch ist eine Liebeserklärung an die Heimat ohne Grenze“ – ein Satz, der Programm sein sollte für alle grenzüberschreitenden Kontakte. (https://www.lichtland.eu/produkt/vom-osser-zum-rachel-einst-und-jetzt/#tab-title-buchbeschreibung)

Eines Tages laufen sich die Kobolde Jiri und Jakob in dem uralten Wald, den die Menschen Böhmerwald nennen, über den Weg. Sie lernen die fremde Sprache des anderen und werden dicke Freunde. Als sie dem "unheimlichen" Köhler einen übermütigen Streich spielen, belegt der böse Mann den Wald mit einem bitteren Fluch, der die Kobolde viele Jahre trennen soll. Der Böhmerwald und der Bayerische Wald sind ein einzigartiges Waldgebirge im Herzen Europas: mit deutschen und tschechischen Städten und Dörfern. Das macht diesen großen Wald so besonders und so einmalig. Wir alle müssen gemeinsam dafür sorgen, daß dieser Wald nie mehr von einer Mauer durchtrennt wird und die Kobolde und Menschen die Sprache der Herzen nicht verlieren. Das Buch wird im Gedenken des Mauerfalls vor 30 Jahren gewidmet.

Anton Otte působil mnoho let jako školní kaplan a posléze jako kaplan vězeňský. V Čechách je ale tento rodák ze slezské Vidnavy znám spíš jako člověk, který roky usiluje o smíření mezi Čechy a Němci. Říká se, že omluv již bylo slyšet hodně. Stačí to ale ke smíření? ptá se Otte, který sám pochází ze sudetoněmecké rodiny. Smíření není jednorázová záležitost. I zahojené rány někdy bolí, říká Anton Otte, a přece na smíření a na zaměření na společnou vizi závisí budoucí nenásilné soužití Evropanů. Mají Evropané takovou vizi? A co je Otteho velkým snem?